120 minut

Naší Bejby je sice už deset týdnů, nicméně neustále usiluje do zařazení Guinessovy knihy rekordů v kategorii Vypij co nejvíc mlíka za den. Přes den sosá každé dvě hodiny (Doplnění o několik parných dnů později: někdy i každou hodinu). Pokud byste si snad mysleli, že se dítě napije a vy pak máte dvě hodinky volné ruce, tak to ani náhodou:

14:00 Bejby se probouzí. V jaké náladě závisí jak brzy její probouzení zaregistruji, většinou se ale probere a šklebí se na všechno okolo (např. dveře). Rychle ji tedy čapnu a co nejšetrněji přenesu na nejbližší přebalovací plochu (po bytě máme strategicky rozmístěné tři).

14:05 Posraná plínka vyměněná.

14:07 Posrané body převlečené.

14:10 Začátek kojení

14:35 Konec kojení, opatrně pokládám Bejby, ta se ale stejně pobleje, body neměním, půjdu do pekla.

14:37 V rychlosti na sebe házím boty, beru bágl s "kit de sortie" (něco jako kápézetka na dítě obsahující plínky, dudáka, bryndák, kojící potřeby, náhradní body, krém na mytí zadku a ubrousky) a opouštíme byt.

Tady bych ráda zmínila jeden detail. Při kojení používám dvě metody odhalení prsu, Buď si vyhrnu tričko a nebo si naopak stáhnu ramínka nebo vyndám prso výstřihem. Ušla jsem asi 50 metrů když lehce zavadím pohledem o tričko a zjišťuji, že jsem si narovnala jenom podprsenku, nikoli tríčo. To není poprvé, co se promenuju s tílkem u pupíku.

14:53 Na cestě do centra, kde potřebuju před odjezdem na opravdovou dovolenou koupit pár blbostí, jako třeba kvalitní pohodlnou kojící podprdu, ne jako tu za 5 éček z který máte mlíko všude, se proti nám vynořuje bába. Nijak zvlášť ji neregistruju, dokud mi z ničeho nic nestrčí hlavu do kočáru. Jako celou hlavu. Po chvíli ji vyndá, nic neřekne a jde dál. Nějaký pomatenec, řeknu si a doufám, že mi na Bejby neprskla nemoc šílených krav.

15:02 Bejby spí jak starej dřevorubec (sem tam zachrochtá, sem tam si hlasitě prdne). Jsme před krámem s podprdama. Problém číslo jedna: Podprdy jsou v patře bez výtahu, váhám zda požádat prodavačku o hlídání, nakonec to udělám a ona ochotně souhlasí, asi z krámu s baby věcma zvyklá. Vzhledem k tomu, že mám strach nechat Bejby samotnou s vlastní tchýní, tohle je ode mne odvážný až bych řekla hazadrní počin.

15:04 V rychlosti si vyzkouším několik modelů, nemám čas přemýšlet o ceně, hlavou se mi honí katastrofické scénáře v nichž prodavačka, skrytá překupnice s dětmi, právě inkasuje 500 euro za Bejby a ta mizí v pytli jaký nosí čerti na Milukáše.

15:07 Chvátám ke kase a zjišťuju, že je Bejby na svém místě. Pro jistotu ještě zkontroluju mateřské znaménko, protože záměna dětí, ne asi! Platím nehorázný prachy a dozvídám se, že mám nárok na slevu na mini sluneční brýle. Váhám a pak volám Ječmínkovi. Prý jestli jsou hustokrutopřísný tak ať je koupím, na jihu se nám budou hodit.

15:12 Vracím se do krámu pro brejle a beru modrý jako vrchol rebelství a boje proti stereotypům.

15:25 Bejby mručí a vypadá to, že se probudí. Vzpomněla jsem si, že jsem ještě nejedla oběd a že jsem si ho původně chtěla koupit v pekařství po cestě do města. Všude kde mě napadne si rychle koupit něco k snědku jsou ale fronty. Nechci riskovat probuzení řvouna víc než 15 minut chůze od domova.

15:40 Vběhnu do minimarketu kousek od bytu, kupuju sendvič pochybné kvality a chipsy, ty spraví chuť po každém jídle.

15:43 V běhu kolem lékárny si vzpomenu na krém na opruzenej zadek nurisóna (fr kojenec), co by se nám moc hodil. Přede mnou jedna bába, to půjde rychle. Ouvejs, bába je nedoslýchavá a co hůř, chce si povídat. Zatímco lékárnice hledá v regálech všechny preparáty na rezavý klouby, bába strká hlavu do kočáru. Neptá se. Jenom si odfrkne: taky mám takovýho vnoučka.

15:45 Bejby se pod vlivem bábiny výrazné kolínské probouzí a naprosto zmantená rovnou řve. Ani to ale neuspíší bábin rozhovor s lékárnicí (tenhle týden je tepleji než ten minulý...bla bla bla...zase k vám přijdu....bla...a tenhle krém je na kuří woko?). Bejby řve jak o život, nepomáhá ani výrazné houpání kočárkem, ani dudák (možná že pravej irskej dudák by zabral), ani kámoš slon Šapitó.

15:50 Přes řev neslyším kolik platím a na další otázky lékárnice odpovídám zcela náhodně ANO, NE, NE, ANO, Nashle

15:54 Konečně táhnu kočár do třetího patra, leje ze mě, tričko házím do kouta a připojuju teď už skoro ochraptělou bejby ke zdroji mlíka. Protože je chudák tak ve stresu, že mlíko nepřišlo hned po prvním zaječení, chvíli trvá, než se uklidní a začne sosat. Jako terapii zvolí sosání s pauzama, ublinkáváním a nervováním se.

16:45 Konec kojení a dvouhodinovka začíná nanovo.